Generálka není přístupná pro veřejnost.

Program:

Antonín Dvořák: Symfonie č. 3 Es dur op 10
Leoš Janáček: Glagolská mše

Účinkují:

Andrea Danková – soprán
Terezie Kružliaková – mezzosoprán
Ľudovít Ludha – tenor
Peter Mikuláš – bas
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Leoš Janáček vytvořil Glagolskou mši ve svých dvaasedmdesáti letech. Vyjádřil v ní oslavu života a svůj vztah k panslavismu. Dokonce ostře odmítl snahu interpretovat mši jako vyznání náboženské víry. Když se totiž Ludvík Kundera ve své kritice zmínil o autorovi Glagolské mše jako o pevně věřícím starci, bránil se Janáček slovy: „Žaden stařec, žaden věřící, mladíku!“ Janáčkova cesta ke zkomponování Glagolské mše začíná patrně již počátkem 20. let 20. století, kdy se setkal s generálním vikářem Leopoldem Prečanem. Podle pozdějšího svědectví pátera Josefa Martínka to bylo při procházce hukvaldskými hvozdy i za účasti ministra monsignora Šrámka. Hovor se stočil i na muziku, Janáček si stěžoval, že v kostelech je slyšet špatná. Na zmínku o úpadku kostelní hudby údajně Prečan reagoval: „Tož, mistře, složte sám něco hodnotného.“ Glagolská mše byla poprvé uvedena 5.12.1927 v Brně na koncertě Besedy brněnské, sbor a orchestr řídil Jaroslav Kvapil. Koncert, který přenášel také rozhlas, měl velký úspěch. V zápisu výboru Besedy se mimo jiné píše: „Morální úspěch velmi pěkný, … kritika velmi příznivá, … , …deficit koncertu 3299 Kč“ (za což se tehdy dalo pořídit 2538 půllitrů piva).