Veřejná generálka – vstupenky zde.

Program:
Leoš Janáček
Závěrečná scéna z opery Příhody lišky Bystroušky

Zdenek Merta
Moraviana, variace pro klavír a orchestr

Petr Iljič Čajkovskij
Symfonie č. 5 e moll op. 64

Účinkují:
Patricia Janečková – soprán
Jan Martiník – basbaryton
Martin Kasík – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Oba takříkajíc domácí sólisté stále náleží k mladší generaci, přesto již stihli absolvovat úctyhodnou kariéru. Frenštátský rodák Martin Kasík prorazil náhle ve svých 22 letech jako laureát soutěže Pražského jara (1998) a o rok později také prestižní soutěže v New Yorku. Rodilý Ostravan Jan Martiník je už desátým rokem předním basistou berlínských operních scén, zatímco české prostředí se s jeho pěveckým i lidským charismatem seznamuje teprve v posledních letech.
Z dojemného vztahu k přírodě a koloběhu života se pod vlivem nejslavnější čtyřnohé operní hrdinky vyznává stárnoucí Těsnohlídkův a Janáčkův revírník Bartoš, mnohem později se pak ze svého vztahu k rodné Moravě vyznává i Zdenek Merta ve svých klavírních variacích.
Silné city zazní i do třetice prostřednictvím tematicky sevřené triumfující Čajkovského Páté symfonie, která v roce 2018 slaví 130 let úspěšné cesty po světových pódiích. Čajkovskij ji vytvořil v roce 1888 během několika málo týdnů na svém venkovském domě v obci Frolovskoje u Klinu. Premiéra se konala v St. Petěrburgu v listopadu.
V 80. letech 19. století zaznamenala jeho tvorba významné úspěchy doma i za hranicemi. Navzdory tomu však Čajkovskij po celý život trpěl pocity méněcennosti. Své mecenášce Naděždě von Meckové napsal po provedení Páté symfonie v Moskvě v prosinci 1988 toto: „Stále znovu se přesvědčuji, že má poslední symfonie je dílo nepovedené… Symfonie je příliš pestrá, masívní, neupřímná, rozvleklá, vůbec velmi nesympatická. S výjimkou Tanějeva (ruský skladatel, klavírista a muzikolog), který vytrvale tvrdí, že Pátá symfonie je mé nejlepší dílo, mají o ní všichni mí upřímní příznivci nepříliš vysoké mínění. Je možné, že bych se již, jak se říká, vypsal?“  Kritika ale označila symfonii jako „nejvýznamnější hudební událost naší doby“ (Josef Sittard – německý muzikolog, varhaník, pedagog a kritik). Poslední tři Čajkovského symfonie jsou vedle těch Dvořákových a Brahmsových tím nejcennějším, co v novoromantickém období v symfonickém oboru vzniklo.

Jeden z nejlepších klavíristů současnosti Martin Kasík pochází z Frenštátu pod Radhoštěm. Hře na klavír se věnuje od svých čtyř let. Studoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a AMU v Praze. A kdy začal hrát? „Byly mi asi 4 roky, když jsem se snažil vyťukávat na klavír melodie, které jsme doma zpívali, nebo které jsem slyšel v rádiu. Byl to pro mne určitý rituál. Sedl jsem si ke klavíru vždy odpoledne a hrál tak dlouho, dokud mě to bavilo,“ prozradil o sobě Kasík. V jeho podání vyslechneme skladbu Zdeňka Merty věnovanou jeho rodné Moravě.