Po dílech Bohuslava Martinů a Reinholda Glière večer uzavře Johannes Brahms svou Symfonií č. 1, kterou dokončil po neuvěřitelných jedenadvaceti letech.

Bohuslav Martinů
Předehra pro orchestr H 345

Reinhold Glière
Koncert pro koloraturní soprán a orchestr f moll op. 82

Johannes Brahms
Symfonie č. 1 c moll op. 68

Nicola Proksch – soprán
Janáčkova filharmonie Ostrava
Risto Joost – dirigent

Bohuslav Martinů se hraje všude po světě a vedle Smetany, Dvořáka nebo Janáčka se řadí k nejvýznamnějším českým autorům. Předehru pro orchestr H 345 zkomponoval během pobytu ve své oblíbené Nice na francouzské riviéře. Skladba z něho doslova vytryskla, hotovou ji měl za pět dnů. Předehra je jedním z bezmála čtyř stovek děl, která skladatel za svůj život vytvořil. Martinů žil od roku 1923 převážně v zahraničí, nejdříve v Paříži, později v USA, kam odjel na začátku druhé světové války. Po tragické smrti Jana Masaryka zavrhl myšlenku vrátit se do Československa a zůstal v emigraci. V roce 1952, tedy rok před zkomponováním Předehry, získal americké občanství.

Pro hudbu Reinholda Glièra jsou typické romantické i modernistické prvky. Koncert pro koloraturní soprán a orchestr se zrodil roku 1943. Dvouvětá skladba nese prvky melodiky ruského folkloru a vyznačuje se až filmovostí. Jen v málokom nevyvolá emoce.

Večer uzavře Johannes Brahms se svou Symfonií číslo 1, kterou dokončil v roce 1876 – po neuvěřitelných jedenadvaceti letech. Rukopis partitury první věty se nedochoval, originály ostatních vět jsou archivované v newyorském Morgan Library & Museum.