Richard Strauss
Tanec sedmi závojů z opery Salome op. 54 TrV 215a

Richard Strauss
Čtyři poslední písně op. posth. TrV 296

Igor Stravinskij
Svěcení jara. Obrazy z pohanské Rusi o dvou dílech

Kateřina Kněžíková – soprán
Janáčkova filharmonie Ostrava
Vasilij Sinaiskij – šéfdirigent JFO

O tom, jakou váhu má symfonický cyklus B, svědčí fakt, že právě v něm se ostravské veřejnosti poprvé představí Vasilij Sinaiskij v nové roli šéfdirigenta. První skladbou, kterou jako šéfdirigent bude řídit, bude Tanec sedmi závojů ze Straussovy opery Salome. Ta se po své premiéře dočkala nadšeného přijetí a jednačtyřicetiletý autor začal být vnímán jako jeden z nejvýznačnějších skladatelů své doby. Předlohou se mu stalo drama Oscara Wilda.

Zatímco Salome z roku 1905 stála na počátku Straussovy skladatelské proslulosti, Čtyři poslední písně, premiérované v roce 1950, na samém jejím závěru. Autor se premiéry nedočkal, posluchači JFO však budou mít příležitost vyslechnout díla časově vzdálená a zamyslet se nad tím, jak čas poznamenal autorův rukopis.

Svěcení jara nebo také Obrazy z pohanské Rusi Igora Stravinského, patří k nejvýznamnějším skladbám klasické hudby vůbec. Jedná se o dílo zcela  nečekané, a to zejména v době, kdy publikum žilo z odkazu velkých romantických skladatelů, jakými byli např. Brahms nebo Čajkovskij. Při prvním uvedení v květnu 1913 způsobil tento balet v Paříži poprask, při kterém obecenstvo nešetřilo hlučením, vtipy, nadávkami, strhly se snad dokonce rvačky. Tato premiéra se stala snad největší legendou v hudebních dějinách. Faktem je, že dílo zasáhlo Stravinského příznivce stejně jako odpůrce. Je zajímavé si při poslechu uvědomit to, že se jedná o skladbu starou více než sto let!