Program:

Benjamin Britten: Koncert pro housle a orchestr op. 15
Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur “Titan”

Účinkují:

Midori – housle
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

O Brittenovi se říká, že byl nejspíše posledním skladatelem, který vyrostl jen na živě provozované hudbě. Skladatelův otec totiž odmítal mít v domácnosti rozhlasový přijímač, a tak Benjamin mohl poslouchat jen domácí amatérskou produkci. Snad proto je řeč jeho hudby velmi srozumitelná. Lyrický Houslový koncert patří k ranějším dílům, premiérován byl těsně před 2. světovou válkou. Později autor dílo přepracoval. Nezvyklé je, že koncert končí pomalou větou.
Jeho interpretka šestatřicetiletá Midori Goto hraje tak samozřejmě a přirozeně, jako by housle byly její duše. Umění Midori je vystavěné z fascinující techniky, hudební a mystické imaginace a hudebního ponoru. O tom, že její umění je neuchopitelné, svědčí i historky, které se vyprávějí: legendární Dorothy DeLay se stala její pedagožkou poté, co vyslechla domáckou nahrávku, kterou pořídila Midorina maminka. Informaci, že hraje osmiletá holčička, nebrala DeLay vážně, slyšela vyspělou hráčku, kterou pozvala na svůj letní kurz do coloradského Aspenu. Na vstupní přehrávku přišlo dítě, které bezvadně zahrálo Bachovu Ciacconu. Pinchas Zukerman se nestyděl za slzy, když ji v Aspenu prvně slyšel; malé děvčátko zahrálo suverénně Bartókův Druhý koncert a Sauretovu kadenci k Paganiniho koncertu. „Nevím jak vy, já jsem právě zažil zázrak!“ prohlásil. Naplno koncertuje od svých jedenácti, o její pódiový start se postaral Zubin Mehta s Newyorskou filharmonií. Bylo jí čtrnáct, když před ní Leonard Bernstein v úctě poklekl, když s ním a Bostonskou filharmonií hrála jeho skladbu Serenada podle Platonova Symposia v Tanglewoodu.