Po koncertě proběhne v předsálí autogramiáda s Kateřinou Kněžíkovou, která je čerstvou držitelkou ceny BBC Music Magazine Awards za album Phidylé, jež nahrála s Janáčkovou filharmonií. CD bude na místě také k prodeji.

Dvořákovo oratorium Stabat Mater se po mimořádně úspěšné londýnské premiéře v roce 1883 doslova rozletělo do celého světa. Sopránový part bude svěřen znamenité pěvkyni Kateřině Kněžíkové.

Antonín Dvořák
Stabat Mater op. 58

Kateřina Kněžíková – soprán
Jarmila Balážová – mezzosoprán
Richard Samek – tenor
Jan Šťáva – bas
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Vasilij Sinajskij – šéfdirigent JFO

Dvořákovo oratorium Stabat Mater je mimořádně sugestivním zhudebněním textu o utrpení matky, jejíž syn umírá na kříži, ale i všeobecně platnou výpovědí o lidském zármutku a naději. I při své monumentalitě zůstává Stabat Mater hudbou lidsky prostou, plnou pokory před vyšším řádem. Charakteristickým rysem celé kompozice je neobyčejně ušlechtilý hudební projev, myšlenkově závažný a prostý jakékoli triviality či povrchních efektů. Výraznou předností partitury je její zvuková krása, účelně těžící ze spojení lidských hlasů s měkkými, ale sytými orchestrálními barvami.

Jako podnět k práci na oratoriu bývá obvykle uváděno úmrtí tří Dvořákových dětí. Skladatel totiž vytvořil první podobu díla zhruba půl roku po úmrtí prvního z nich, dcery Josefy. A je možné, že nebýt úmrtí dalších dvou dětí, k nimž došlo v následujícím roce, Dvořák by se již k přepracování díla nevracel. Navzdory tragické osobní zkušenosti autor nepropadá beznaději, jeho hudba nezrcadlí rezignaci, naopak i přes clonu slz slyšíme víru v život. Po mimořádně úspěšné londýnské premiéře 10. března 1883 se dílo doslova rozletělo do celého světa.