Program:
Antonio Vivaldi: Čtvero ročních období – Podzim (část)
Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll BWV 565
Georg Friedrich Händel: Aleluja z oratoria Mesiáš
Giuseppe Tartini: Houslová sonáta g moll „Ďáblův trylek“ (část)
Francis Poulenc: Koncert pro varhany, smyčce a tympány g moll (část)
Bedřich Smetana: Z českých luhů a hájů z cyklu Má vlast
Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35 (část)

Účinkují:
Jiří Sedláček – moderátor
Vojtěch Trubač – varhany
Roman Patočka – housle
Luscinia a Janáčkův filharmonický sbor mladých
Jiří Slovík – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Stanislav Vavřínek – dirigent

První z koncertů je věnovaný neznámějším autorům barokní éry a jejich slavným skladbám. Uslyšíte Vivaldiho Čtvero ročních období vedle virtuózní sonáty Ďáblův trylek Vivaldiho současníka Giuseppe Tartiniho, Aleluja z Händelova Mesiáše jako jednu z nejznámějších melodií vůbec, stejně jako Bachovu Toccatu a fugu d moll pro sólové varhany. Na těchto skladbách si ukážeme několik základních skladatelských principů a podíváme se na to, jak si ve stejných situacích poradili skladatelé naší době bližší – např. Bedřich Smetana, Francis Poulenc nebo Petr Iljič Čajkovskij.

Narodil se a dosud žije. Obyvatele Ostravy oblažuje působením na prknech divadelních, zbytek národa prostřednictvím televizní obrazovky. Vyniká v počtu nadbytečných kil a povětšinou manželských dětí. Je nadšeným propagátorem sebebavismu, plní šuplíky psanou tvorbou a fotí staré šachty. Hlas půjčuje kresleným postavičkám, prsty kytaře, duši Bohu. Dobrým jídlem nepohrdá, pivo mu nesmrdí, zkrátka běžný druh živočicha. Je zakladatelem a propagátorem SEBEBAVISMU – což je jakékoli umělecké dílo vytvořené za účelem vlastního pobavení, bez ohledu na reakci čtenáře či publika.
Kromě divadla hraje  ve filmech, v  tv seriálech a tv inscenacích, píše vlastní hry, moderuje (např. televizní pořad Zahrada je hra), dabuje. Ve volném čase fotí industriální prostředí, pije čaj, houbaří, pálí vlastní slivovici a občas kouří dýmky. Má šest dětí, které povětšinou pokračují v herecké nebo umělecké tradici.
Výčet některých oblíbených rolí : Antigona – Haimon, Pahorek – Stevens (v divadle Petra Bezruče), Dáma není k pálení – Humphrey Devize, Don Juan – Poutník, Jim Dandy – Jock, Tři mušketýři – Jussac, Lásky – Harlekýn, Hadrián z Římsů – Srpoš, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové – Hněvsa, Molière – Button Jean Jacques Bouton, Vrátila se jednou v noci – Julio, Yvonna, princezna burgundánská – Cyril, Bambini di Praga – Řezník, holič, Bloudek, Romeo a Julie – otec Lorenzo

Houslista Roman Patočka patří mezi výjimečné osobnosti nastupující generace sólistů. Po absolvování Pražské konzervatoře (Dagmar Zárubová) a Akademie múzických umění (Ivan Štraus) prohluboval dále své zkušenosti na hudebních institucích v zahraničí. Nejprve v Utrechtu (Keiko Wataya) a dále v Lübecku u Shmuela Ashkenasiho. Široký studijní záběr dokázal Patočka dokonale zužitkovat na řadě hudebních soutěží. Je vítězem a laureátem na Soutěži Pražského jara, Leopolda Mozarta v Augsburku, Pablo de Sarasate v Pamploně, Václava Humla v Záhřebu, Flame v Paříži, Maxe Rostala v Berlíně a dalších. 
 Vystupuje jako sólista s renomovanými orchestry v České republice i v zahraničí (Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Hamburští symfonikové, Nagojská Filharmonie, Symfonický orchestr Navarra, Záhřebská Filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie). Spolupracoval s Jiřím Bělohlávkem, Vladimírem Válkem, Jakubem Hrůšou, Douglasem Bostockem, Heiko Mathias Förster, Georgem Fritzschem, Vojtěchem Spurným, Janem Talichem, či Stanislavem Vavřínkem. Pod taktovkou Sira Charlese Mackerrase provedl Janáčkovo Putování dušičky se Státní filharmonií Brno a spolupracoval s Komorním orchestrem Berg na světové premiéře České rapsodie pro housle a orchestr Bohuslava Martinů. v roce 2014 provedl světovou premiéru houslového koncertu Adama Skoumala na festivalu Pražské jaro. v sezóně 2008/2009 byl koncertním mistrem Německého symfonického orchestru Berlín. V roce 2015 debutoval s Českou filharmonií v houslovém koncertu Jana Hanuše. Reprezentoval Českou republiku na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi. Vystoupil na festivalech Les Heures Romantiques au Pays de Monthodon, Lange Nacht der Musik ve Vídni, Les Journées Romantiques du Vaisseau Fantôme v Paříži, Shafran Festival na zámku Waldenburg, Pražské Jaro, Chopinův festival v Mariánských Lázních, Pražské hudební slavnosti a dalších. Účinkoval v řadě Avro Klassiek v holandské Concertgebouw a v cyklu Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. 

Vojtěch Trubač započal své hudební vzdělání studiem hry na klavír v ZUŠ ve Frenštátě pod Radhoštěm u Martiny Hanákové. Následně přestoupil na ZUŠ Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí, kde se věnoval hře na klavír pod vedením Pavly Bezděkové a později Bohumíra Kratochvíla, který jej roku 2009 přivedl rovněž ke hře na varhany. Po studiu na základní škole nastoupil na Janáčkovu konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, kde mimo gymnázia studuje hru na varhany pod vedením Lukáše Hurtíka.
Již během navštěvování ZUŠ se účastnil jak klavírních, tak později také varhanních soutěží. V roce 2009 se umístil na 2. místě v ústředním kole klavírní soutěže ZUŠ, nejednou se účastnil soutěže Prague Junior Note, kde postupně získal druhé a třetí místo a kde také obdržel cenu J S. Bacha za nejlepší provedení jeho skladeb. Je laureátem soutěže Organum regium 2012, o dva roky později se stal finalistou Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě. Pravidelně koncertuje nejen v České republice, ale i v zahraničí. Rovněž se účastní interpretačních kurzů pod vedením renomovaných umělců (Ivan Klánský, Jaroslav Tůma, Stefan Baier, Jean-Baptiste Monnot). Kromě varhanního sólového vystupování je vyhledáván také jako komorní hráč na čembalo. Dále se zajímá o dirigování a působí jako chrámový varhaník.

Stanislav Vavřínek vystudoval na Konzervatoři Brno flétnu a dirigování. Ve studiu dirigování pokračoval na pražské Akademii múzických umění u profesorů R. Elišky, F. Vajnara, T. Koutníka a J. Štycha. Po dokončení AMU absolvoval mistrovské kurzy R. Benziho ve Švýcarsku, které uzavřel koncertem s Bielskou filharmonií.
V letech 1994-1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru. Natočil s ním řadu rozhlasových a televizních snímků, uskutečnil několik zahraničních cest a získal významné ceny: na mezinárodní soutěži v belgickém Neerpeltu 1. místo s nejvyšším oceněním „Summa cum laude“ (1995) a v soutěži dětských a studentských orchestrů Concerto Bohemia, kterou organizuje Český rozhlas, obdržel s Pražským studentským orchestrem v rozmezí tří let dvě první ceny (1995 a 1996) a cenu absolutního vítěze (1997) za provedení Šostakovičovy Komorní symfonie c moll. V následujícím roce (1998) dirigoval Mezinárodní mládežnický orchestr na závěrečném festivalovém koncertě v japonské Šizuoce.
Jako host vystoupil s Českou filharmonií, Hamburskými symfoniky, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s Filharmonií Brno, Slovenskou filharmonií, Českým národním symfonickým orchestrem, Pražskou komorní filharmonií, Gdaňskou filharmonií a dalšími tělesy. Spolupracoval s mnoha významnými sólisty (Olga Kern, Bruno Canino, Ivan Moravec, Eugen Indjić, Sergej Krylov, Gabriela Beňačková, Eva Urbanová, Dagmar Pecková, Ivan Kusnjer, Václav Hudeček, Pavel Šporcl, Sophia Jaffé, Jiří Bárta aj.). Vystoupil na několika prestižních festivalech (Pražské jaro, Janáčkův máj, Pražské premiéry, Velikonoční festival duchovní hudby Brno, Svatováclavský hudební festival nebo MHF Šizuoka). Koncertoval v Německu, Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Polsku, Španělsku, Japonsku. Natočil kompaktní disky s díly Mozarta, Haydna, Beethovena, Dvořáka, Čajkovského, Bartóka, Šostakoviče a dalších. V letech 2006-2010 působil jako pedagog na dirigentské katedře pražské Akademie múzických umění. V období 1999-2008 stál v čele Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice jako její šéfdirigent. Od září 2008 do května 2015 působil ve funkci šéfdirigenta zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů.