Vášnivé zaujetí pro polskou soudobou hudbu v čele s Pendereckým a Szymanowským je charakteristickým rysem souboru Airis String Quartet z polského Krakova. Ve Smyčcovém oktetu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se Airis String Quartet rozšíří o další hudebníky z JFO.

Karol Szymanowski
Smyčcový kvartet č. 1 op. 37

Krzysztof Penderecki
Smyčcový kvartet č. 3 „Listy nenapsaného deníku“

Felix Mendelssohn-Bartholdy
Smyčcový oktet Es dur op. 20

Krzysztof Penderecki
Agnus Dei z Polského requiem (úprava pro smyčcové okteto)

Airis String Quartet:
Aleksandra Czajor-Kowalska – první housle
Grażyna Zubik – druhé housle
Malwina Tkaczyk – viola
Mateusz Mańka – violoncello

Moravsko-slezské smyčcové okteto:
Jakub Kowalski – první housle
Aleksandra Czajor-Kowalska – druhé housle
Grażyna Zubik – třetí housle
Petr Grabovský – čtvrté housle
Malwina Tkaczyk – první viola
Dominik Cvek – druhá viola
Mateusz Mańka – violoncello
Martin Raška – kontrabas

První smyčcový kvartet Karola Szymanowského, tohoto nejvýraznějšího představitele polské hudby první poloviny 20. století, byl napsán roku 1917. Kompozici kvartetu přerušilo vypuknutí ruské revoluce, takže premiéra se mohla uskutečnit ve Varšavě teprve v roce 1924. Dílo balancuje mezi impresionistickými barevnými efekty a nově objevenou inspirací zakarpatským hudebním folklorem.

Krzyzstof Penderecki je považován za jednoho z klíčových představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. Podtitul Třetího smyčcového kvartetu „Listy z nenapsaného deníku“ odkazuje k autobiografickému podtextu díla. V kvartetu se objevují odkazy k Pendereckého hudbě raného i pozdního období a v závěru upoutá obzvláštní pozornost melodie východohaličské lidové kolomyjky, kterou skladatel v dětství slýchával od svého otce.

Přestože Smyčcový oktet je Mendelssohnovým raným dílem – napsal ho roku 1825 ve svých 16 letech – náleží mezi mistrovská díla komorní hudby. Virtuózní, téměř orchestrálně pojatá kompozice překvapuje svou novátorskou instrumentací i nástrojovým pojetím.

Koncert uzavře úprava Pendereckého Agnus Dei z Polského requiem. Monumentální vokálně-orchestrální requiem z 80. let 20. století připomíná hrdiny i oběti polských dějin. Agnus Dei Penderecki věnoval památce svého přítele, kardinála Stefana Wyszyńského.