Program:
Soonmee Kahng: Where Do We Come From Where We Are Going
Soonmee Kahng: Children, Their Pureness
Soonmee Kahng: Barachum
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Symfonie č. 5 D dur op. 107 (Reformační)

Účinkují:
So Young You – soprán
You Jin Sung – kajagum
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Mimořádný koncert připravila Janáčkova filharmonie Ostrava pro své posluchače 13. září 2017. Večer bude patřit současné korejské skladatelce Soonmee Kahng, která za svou tvorbu získala již několik národních ocenění. Zazní tři její skladby nazvané Do We Come From Where We Are Going, Children, Their Pureness a Barachum. Program završí uvedení Mendelssohnovy Symfonie č. 5 tzv. Reformační.
Ve skladbě o čtyřech částech Do We Come From Where We Are Going  aneb Odkud přicházíme a kam jdeme? se Soonmee Kahng se pokusila vyjádřit krásu přírody a života v ní. V díle využila také deageum (korejská tradiční bambusová flétna). Hudba kusu nazvaného Children, Their Pureness je inspirována třemi malbami zobrazujícími mladé chlapce, kteří se často objevují v nevinných i humorných podobách v různých formách umění. Čistota, kterou představují, je vyjádřena v hudbě mimo jiné i za pomoci tradičního korejského nástroje kajagum, který patří mezi citery. Původní měl dvanáct strun, ale existují také verze s 21 a více strunami. Soonmee Kahng skladbu původně napsala pro tradiční korejský orchestr a kajagum o 18 strunách, v Ostravě ale zazní jeho přepracovaná verze pro „západní“ orchestr a kajagum o 24 strunách. Barachum (pro soprán a orchestr), což je název třetí zařazené skladby Soonmee Kahng, je buddhistický rituální tanec a skladba je jeho osobitým autorčiným ztvárněním.
Přestože Symfonie D dur op. 107 „Reformační“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (3. 2. 1809 Hamburg – 4. 11. 1847 Lipsko) nese pořadové číslo pět, vznikla ve skutečnosti jako druhá a skladatel ji vytvořil ve svých 21 letech. Byla komponována k oslavám třístého výročí předložení augsburské konfese císaři Karlu V. (25. června 1530). Mendelssohn započal práci na dílu během svého pobytu v Anglii na podzim roku 1829. Celou skladbu plánoval dokončit v lednu následujícího roku a provést na berlínských oslavách, které byly pořádány pod patronací pruského krále Friedricha Wilhelma III. v červnu 1830. Díky nepředvídaným zdravotním potížím však Mendelssohn kompozici dokončil až v květnu. Zůstává dodnes ne zcela vyjasněné, proč skladba nebyla přijata do rámce oslav. Pravděpodobně byla dokončena již příliš pozdě a nehodila se velmi do programového plánu, který se skládal výhradně z vokálních skladeb sakrálního charakteru. Někteří badatelé se domnívají, že přestože byl Felix Mendelssohn vychován jako protestant, mohl být vnímán jako nepřijatelný jeho židovský původ. Skladatel sám se nicméně dál snažil symfonii propagovat a uvést ji na některém z koncertů v Německu. To se mu překvapivě podařilo po velkém úsilí až v listopadu roku 1832 v Berlíně. Toto provedení zůstalo navíc jediné, k němuž došlo během Mendelssohnova života. V první větě symfonie vstupuje fanfárový motiv s běhy smyčců do kontrastu s motivem tzv. Drážďanského amen (sekvence šesti tónů zpívaná společně katolíky i luterány při bohoslužbě v saské královské kapli v Drážďanech). Toto krátké téma, které bylo později využito např. Richardem Wagnerem v jeho opeře Parsifal, se objevuje poprvé na konci pomalého úvodu a znovu v nejrůznějších variacích v dalším průběhu věty. Následují dvě krátké prostřední části – scherzózní druhá a lyrická třetí. Poslední věta je zahájena citací chorálu Ein feste Burg ist unser Gott (Hrad přepevný jest Pán Bůh náš), melodií z pera Martina Luthera na německý text podle 46. žalmu, na níž je vystavěna gradace směřující k triumfálnímu závěru.

Vstupenky na tento zajímavý koncert pořídíte v Janáčekpointu, online na www.jfo.cz nebo v pobočkách OIS již za 50 Kč. Pro abonenty Janáčkovy filharmonie je tento koncert bonusem, mají vstup zdarma.

Tento se koná v rámci projektu Performing Arts Korejské umělecké rady, která podporuje uvádění vybraných orchestrálních kompozic.

Sung You Jin je hráčkou na gayageum (kajagum – druh citery). Na tento nástroj začala hrát ve 12 letech. Absolvovala Gukak National High School a ve studiu pokračovala na Korea National University of Arts and Korean Traditional Arts. Studium ukončila jako nejlepší z ročníku. Nejen s tradiční hudbou se prezentovala v komorních souborech, jako jsou Jeong Ga Ak Heo nebo Gomool. Od roku 2010 je sólistkou, která se věnuje nejen korejské tradiční hudbě, ale i hudbě soudobé. Od roku 2012 vystupuje střídavě v Německu a v Koreji a zaměřuje se více na současnou tvorbu. Kromě toho také v Německu uvádí komentovaný koncert věnovaný tradiční korejské hudbě na tento nástroj. V současnosti žije v Berlíně a s různorodým repertoárem vystupuje s Asian Art Ensemble.

So Yung Yu se narodila v Cheju (Jižní Korea), kde také absolvovala první lekce zpěvu. Později studovala u Song Kwang-Sung na Yonsei University, kde také v roce 1989 získala diplom. Ještě během studia v roce 1987 vyhrála 1. cenu v hudební soutěži Korejského ministerstva kultury. V roce 1991 přijela Yu do Vídně, kde pokračovala ve studiu na University of Music and Performing Arts u Ralfa Döringa (hudba), Curta Malma (opera) a Normana Sheltera (písně a oratoria). Magisterský diplom získala v roce 1998. V průběhu studia provedla mnoho recitálů i koncertů v Rakousku, Německu, Česku, Maďarsku i rodné Koreji a také v roce 1995 vyhrála zvláštní cenu na Pěvecké soutěži Emy Destinové v Českých Budějovicích. Rok 1998 je rokem jejího debutu ve Vídeňské opeře, kde s velkým úspěchem vystupovala v roli Chiang Ching v opeře „Nixon v Číně“z pera Johna Adamse. Ve stejné roli se objevila i v roce 2008 v italské Veroně. V letech 1999 až 2001 zpívala ve vídeňské Volksoper v Brittenovu Snu noci svatojánské. V únoru 2000 pak zpívala Despinu v Mozartově opeře Cosi fan tutte a Michaelu v Bizetově Carmen v Národní opeře v rumunské Cluji. V létě 2002 nastudovala a uvedla Čtyři poslední písně Richarda Strausse s Národním ukrajinským symfonickým orchestrem v Kyjevě. V Soulu v Koreji Soyung Yu zpívala Lisettu v Haydnově opeře La vera constanza, v rámci Taegu Opera Festival v Koreji v se představila v Cimarosově opeře „Il Matrimonio Secreto“ a Mozartově „Kouzelná flétna“ a ve Wiltzu (Lucembursko) se představila v současné korejské opeře „Baeknokdam“. V létě roku 2008 pak zpívala roli kněžky ve Verdiho Aidě v Lipsku, Wittenbergu a Rostocku. Vystoupila také na koncertech a recitálech ve Španělsku, Polsku, České republice, Německu a Rumunsku.

Soonmee Kahng studovala na Ewha Women’s University. Ve studiu pokračovala v USA, magisterský titul získala na Manhattan School of Music, a doktorát obhájila na Michiganské státní univerzitě. Hluboce ji ovlivnil Fritz Krammer, lektor New York Philharmonie a skladatelé Ludmila Ulehlar, Jere Hutcheson a Soon-Ae Kim. Její kompozice „Brass Sextet“ využívající korejských motivů, kterou uvedl New York Brass Quintet, když ještě byla na Manhattan School of Music, vzbudila velký zájem a stala se tématem diskuse na semináři Skladatelé a dechové nástroje, který uspořádal New York Brass Quintet. Od té doby komponovala pro různé nástroje, jako je „Pungrue for Piano Symphony“ nebo „Change and Constancy for Orchestra“. Její hudba byla provedena na hudebních festivalech a koncertech jak doma v Koreji, tak v zahraničí, včetně projektu Yo Yo Ma nazvaného Silk Road, Korea Orchestra Festival a Mezinárodního festivalu mládeže v Bayreuthu a všude vzbuzovala zaslouženou pozornost. Působila jako pedagožka na Sungshin Woman’s University v Soulu, Korea, kde je nyní emeritní profesorkou.