Jan Křtitel Vaňhal
Téma s variacemi C dur

Gioacchino Rossini
Duo pro violoncello a kontrabas

Franz Doppler
Andante a rondo, duet pro 2 flétny a klavír

Robert Schumann
Tři romance op. 94

Ivo Fišer – violoncello
Martin Raška – kontrabas
Petra Olajcová – flétna
Tomáš Stýblo – flétna
Petr Benda – housle
Alexandr Starý, j. h. – klavír

Live stream z Janáčkovy filharmonie Ostrava

Martin Raška o vybrané skladbě:
S duetem Rossiniho jsem se poprvé setkal jako posluchač na kurzech. Už tehdy se mi líbilo, že kontrabas ve spojení s violoncellem nemá pouze doprovodnou úlohu, ale je rovnocenným partnerem. Vždyť prvním interpretem byl slavný kontrabasový virtuóz Domenico Dragonetti. Duo provedl s amatérským violoncellistou Sirem Davidem Salomonsem, který dílo u Rossiniho objednal. Bylo to v roce 1824, kdy Rossini zahájil svůj pobyt v Paříži a byl na vrcholu slávy. Já jsem si duo zahrál za studijních let na JAMU. Interpretaci tohoto díla vždy provázela pohodová atmosféra. Ne jinak tomu bylo i nyní na zkouškách pro tento koncert. Proto bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo tuto pohodu předat i posluchačům. Nepochybuji o tom, že takový záměr měl i Rossini. Zároveň si vzpomínám, že všichni v publiku se usmívali.

Český hudební skladatel Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) se narodil v Nechanicích v rodině koláře Jana Vaňhala a již od raného dětství projevoval hudební vlohy. První hudební vzdělání mu poskytl vesnický učitel a varhaník Kozák v Maršově.V roce 1760 se o jeho nadání dozvěděla majitelka panství Nechanice hraběnka Schafgotschová a vzala jej do Vídně, kde mu umožnila studium u předních hudebních pedagogů té doby. Kompozici ho zde učil Carl Ditters von Dittersdorf. Vaňhal se během pěti let stal jedním ze známých hudebníků Vídně. Získal si oblibu ve šlechtických kruzích a podařilo se mu též vykoupit z poddanství. Roku 1769 mu Baron Riesch umožnil dvouletý studijní pobyt v Itálii. V Benátkách poznal Christopha Willibalda Glucka. V Římě zkomponoval dvě opery na libreta Pietra Metastasia (Il triomfo di Clelia, Demofoonte), které tam také byly provedeny. Po návštěvě dalších italských měst (Bologna, Ferrara, Florencie, Neapol) se v roce 1771 vrátil do Vídně. Zde si získal proslulost jako symfonik i jako skladatel chrámové a komorní hudby. Stal se také členem prestižního smyčcového kvarteta ve složení Karl Ditters von Dittersdorf – první housle, Joseph Haydn – druhé housle, Wolfgang Amadeus Mozart – viola a Vaňhal – violoncello. V závěru života vyučoval hudbě a stal se vyhledávaným klavírním pedagogem. Jeho klavírní skladby patří dodnes mezi dobrý pedagogický materiál. Dále komponoval, avšak jeho dílo bylo zastíněno dílem slavnějších spoluhráčů z kvarteta. Některé jeho práce byly těmto slavnějším kolegům také připisovány. Vaňhal tak trpěl pocity méněcennosti a také návaly duševní choroby, ve kterých řadu svých prací zničil. Téma s variacemi C Dur byly vydány tiskem poprvé v Praze r. 1968 pro dvě violoncella nebo violoncello a klavír (v edici violoncellisty Bohuše Herana), verzi pro violoncello a kontrabas upravili hráči Berlínské filharmonie Jörg Baumann a Klaus Stoll (Berlínské filharmonické duo).

Gioacchino Antonio Rossini (1792 –1868) byl italský hudební skladatel, který je známý především díky svým operním dílům; i dnes ve světových operních domech stále dominuje Lazebník sevillský, druhá nejoblíbenější je Popelka, dále pak Jezerní paní, Straka zlodějka, Vilém Tell, Italka z Alžíru atd. V tomto žánru ustanovil nové standardy. Ve 37 letech života prakticky přestal komponovat a vedl marnotratný způsob života až do svých 70 let. Vedle oper s jejich famózními předehrami složil však také mnoho písní, klavírních skladeb, duchovní hudbu a nevelké množství komorních prací, pozoruhodné smyčcové sonáty (ve věku 13 let) a různé práce na objednávku rozprostřené během celého jeho života. Rossiniho Duet pro violoncello a kontrabas z r. 1824 byl objednán amatérským violoncellistou Sirem Davidem Salomonsem pro společenský večírek uvádějící duet se slavným kontrabasovým virtuosem Domenicem Dragonettim na počátku skladatelova pobytu v Paříži. Smyčcové dueto se zdá být příliš sporým a intimním pro veřejné provedení, ale Rossini zde svým neomylným dramatickým talentem stvořil klenot, ve kterém, zaposloucháme-li se do hlubokých poloh cella a basu, tyto nástroje odhalí celý nový svět barev, tónu a překvapivě uspokojující svobodomyslnost a šířku. A nebyl by to Rossini, kdyby zde nenabídl typickou zpěvnost spojenou se vtipem a virtuozitou.

Violoncellista Ivo Fišer se narodil v Karviné. S hudbou byl v kontaktu od šesti let nejprve prostřednictvím klavíru a o něco později také violoncella (ZUŠ Havířov, Jan Danel), které studoval později i na ostravské konzervatoři a následně na JAMU v Brně u Jana Hališky. V době studií se stal finalistou několika violoncellových soutěží, za provedení Variací na Rossiniho téma B. Martinů získal  Prix musical de radio Brno a dostal příležitost vystupovat s Janáčkovou filharmonií Ostrava a Filharmonií BM Zlín. Studia zakončil letním pobytem na Yehudi Menuhin Academy v Blonay ve Švýcarsku.
Již za studií udělal konkurz do Státní filharmonie Brno, ale absolvování vojenské služby se vrátil do Ostravy (člen JFO od roku 1992), kde nyní působí jako koncertní mistr. Věnuje se i komorní a příležitostně i sólové hře v Ostravském triu a zejména v Janáčkově komorním orchestru. S těmito soubory koncertoval jako na mnoha pódiích v Evropě, Asii i USA a vydal několik nahrávek. Netradiční  perličkou byla také spolupráce ve smyčcovém kvartetu Kolja společně s legendární britskou skupinou Jethro Tull v Praze a na Helfštýně (2011). Hraje na violoncello od A. Gally z roku 1943.

Martin Raška se narodil 24. ledna 1990 v Ostravě. ZUŠ začal navštěvovat ve třech letech. Postupně hrál na více nástrojů, kontrabasu se soustavně věnoval od jedenácti let. Jako žák Lumíra Kavíka se v červnu 2005 stal absolutním vítězem soutěže ZUŠ v oboru kontrabas v Liberci a o rok později získal 1. místo v I. kategorii v Mezinárodní kontrabasové soutěži F. Simandla v Blatné. Následovalo studium na brněnské konzervatoři ve třídě Martina Šranka. Zde se úspěšně zúčastnil dalších soutěží. Např. v roce 2008 to bylo 1. místo v II. kategorii Mezinárodní kontrabasové soutěže F. Simandla v Blatné a 1. místo v Soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky v Teplicích. V sezóně 2010/11 působil při studiu v orchestru opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Od roku 2013 je členem Janáčkovy filharmonie. V roce 2014 se stal laureátem Mezinárodní Spergerovy soutěže v německém Andernachu. V roce 2015 studoval v rámci programu Erasmus na Amsterdamse Hogeschool voor de Kunsten ve třídě Petera Leerdama. V roce 2016 ukončil magisterské studium ve třídě Miloslava Jelínka. Od září 2016 působí jako vedoucí skupiny kontrabasů v Janáčkově filharmonii. Jako sólista hrál s Moravským komorním orchestrem, s Rheinische Philharmonie Koblenz, s Janáčkovou filharmonií Ostrava a Pražskou komorní filharmonií.

Petra Olajcová je velice precizní a pozoruhodně všestranná muzikantka. Absolvovala magisterské studium na Fakultě umění Ostravské univerzity v oboru flétna, kde studovala u Jiřího Bystroně (klasická flétna) a Michala Žáčka (jazzová flétna). Zúčastnila se několika seminářů a kurzů pod vedením takových renomovaných hudebníků jako jsou Philippe Bernold, Catherine Cantin, Clara Novak, Joshua Smith, Robert Winn, Claude Lefebre, František Malotin či Zbigniew Kaleta.
Pravidelně vystupuje sólově s různými orchestry a soubory nebo v komorním uskupení. Posluchači ji také mohli slyšet na koncertech, které se uskutečnily v rámci festivalů Harp Days Ostrava, In Bona Fidae Hlučín, Pražské jaro a další. Na svém kontě má i CD. Do roku 2012 byla členkou soubor „Acoustic Irish“, který se specializuje na keltskou hudbu. Od roku 2008 je flétnistkou Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Tomáš Stýblo začal hrát na flétnu v ZUŠ Světlá nad Sázavou. Krátkou dobu také studoval v ZUŠ Na Popelce v Praze. Poté nastoupil na Pražskou konzervatoř, kterou v roce 2012 absolvoval u Miroslava Lopuchovského. Během těchto studií se také pravidelně setkával s Františkem Malotínem. V roce 2014 absolvoval bakalářské studium na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Václava Kunta a v roce 2017 magisterské studium u Jana Ostrého na Fakultě umění Ostravské univerzity. Po dobu studií se také aktivně účastnil flétnových kurzů – např. „Letní flétny“ v Českých Budějovicích (F. Malotín), mistrovských kurzů v Brně (V. Kunt, F. Kantor). Absolvoval také masterclass u H. Schmeisera, R. Trevisaniho, S. Francoise, Ph. Bernolda, R. Winna, C. Novákové, Ch. Fassbender. V letech 2013 – 2016 vyučoval hru na flétnu v ZUŠ Znojmo a v roce 2016 působil v orchestru Národního divadla moravskoslezského. V současné době je členem Janáčkovy filharmonie Ostrava a vyučuje hru na flétnu v ZUŠ Kravaře.

Petr Benda  vystudoval Pražskou konzervatoř ve třídě Nory Grumlíkové. V letech 1997-1999 získal stipendium k postgraduálnímu studiu v Advanced Instrumental Studies Course na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Pod vedením Davida Takena a Krzysztofa Smietany zde završil studium získáním Postgraduate Diploma in Music Performance. Také se zde věnoval hře na barokní housle u Rachel Podger. V roce 2002 absolvoval s vyznamenáním HAMU v Praze ve třídě Petra Messiereura. Úspěšně vystudoval Ph.D. program na Fakultě umění Ostravské univerzity ve třídě Zdeňka Goly (2013-2019). Svou houslovou hru také zdokonaloval ve Vídni při pravidelných konzultacích s koncertním mistrem Wiener Philharmoniker Volkhardem Steudem (2000-2006). Několikrát se zúčastnil mistrovských kurzů profesorů Moniky Urbaniak a Igora Ozima (Berne Conservatoire, 1994-1997). Již během studií se také intenzivně věnoval komorní hudbě, své dovednosti prohluboval na Sándor Végh International Chamber Music Academy v Dobříši (1998, 1999). V letech 2000 a 2001 se zúčastnil The Trenta International Music Forum ve Slovinsku pod patronací Wiener Philharmoniker, kde studoval ve třídě Volkharda Steudeho. Během svého dvouletého pobytu v Londýně byl oceněn Chartered Surveyors Company Prize za komorní hudbu, získal 2. cenu v mezinárodní soutěži Anglo-Czechoslovak Trust, zvítězil v soutěži o Alfred Gibson Prize a rovněž obdržel The Marjorie and Dorothy Whyte Memorial Award. Mezi významnější dlouhodobé interpretační projekty patří působení v Madiran String Quartet a Rasa Quartet (Londýn, 1997-99), Philharmonia String Trio (Praha, 2007-2010). Opakovaně spolupracoval s několika komorními orchestry, jako např. Pražský komorní orchestr, Bavorský komorní orchestr Bad Brückenau, Akademie Jack Martin Händler Luxembourg, Bruno Walter Symphony (Bratislava, Vídeň), Janáčkův komorní orchestr. Byl dlouholetým členem PKF-Prague Philharmonia (1995-2010). Je zakládajícím členem smyčcového kvarteta Benda Quartet. Od sezóny 2010/2011 působí v Janáčkově filharmonii Ostrava, kde se stal v roce 2019 zástupcem koncertního mistra.

Alexandr Starý pochází z Ostravy, kde studoval Janáčkovu konzervatoř u Marty Toaderové. Díky svému zájmu nejen o čistě hudební disciplíny však ve stejné době navštěvoval také Gymnázium Olgy Havlové. Po středoškolském studiu absolvoval Fakultu umění Ostravské univerzity, kde nyní působí jako korepetitor. Své interpretační zkušenosti měl možnost si rozšířit také účastí na mistrovských kurzech u pedagogů světového věhlasu, jakými jsou Dimitri Bashkirov, Zoltán Kocsis, Marta Gulyás či Andrzej Jasinski. Své čtyřleté působení na prestižní Letní akademii v německém Pommersfeldenu završil v roce 2008 provedením 2. klavírního koncertu Sergeje Rachmaninova pod taktovkou Sergio Cárdenase. Často koncertoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Státní filharmonií Brno a jinými orchestry. Byl mnohokrát oceněn na mezinárodních soutěžích (nejvyšší ocenění na Mezinárodní Beethovenově soutěži v Hradci nad Moravicí a Mezinárodní soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních). Již od útlého dětství kombinuje dráhu sólovou s činností hráče komorní hudby a je proto mnohými interprety často zván ke spolupráci. Pro svou všestrannost je ceněn nejen instrumentalisty, ale díky svým mnohaletým zkušenostem v oblasti písně a opery je vítaným spoluhráčem i pro mnohé pěvce. Díky spolupráci s pěvcem Janem Martiníkem získal také ocenění pro nejlepšího korepetitora Mezinárodní pěvecké soutěže Jeleny Obrazcovové v Moskvě nebo pozvánku na mistrovské kurzy zaměřené na interpretaci německé písně vedené Thomasem Quasthoffem. Dlouhodobě spolupracuje také s houslistkou Martinou Bačovou nebo basistou Richardem Novákem. Je členem klavírního tria A Tre.