Wolfgang Amadeus Mozart
Kouzelná flétna, předehra

César Franck
Houslová sonáta A dur

Jacques Francois Gallay
Grand Quatuor G dur op. 26

Jindřich Molinger – lesní roh
Pavel Chomoucký – lesní roh
Jana Chomoucká – lesní roh
Milan Krajňák – lesní roh
Jakub Kowalski – housle
Alexandr Starý, j. h. – klavír

Jindřich Molinger o vybraných skladbách pro lesní rohy:
Myšlenka uspořádat koncert s kvartetem se vylíhla v mé hlavě prakticky současně s projektem online koncertů. Kvartet lesních rohů jako takový má v Ostravě koneckonců svoji tradici v podobě souboru Kaemika corni, bylo by tedy škoda na ní nenavázat. Výběr repertoáru byl poněkud oříšek. Pro toto obsazení bylo napsáno opravdu hodně krásné hudby, ale většina byla vyřazena ze hry kvůli autorským právům. V té chvíli jsem si vzpomněl na projekt, který nebyl nikdy dokončen. Ještě když jsem studoval na konzervatoři, tak jsme v rámci předmětu Komorní hra secvičovali se spolužáky předehru k Mozartově opeře Kouzelná flétna. Na veřejné vystoupení nakonec nikdy nedošlo, nicméně vzpomínka zůstala, jednalo se totiž o mimořádně zdařilou transkripci. Po chvíli pátrání jsem objevil notový materiál a bylo částečně rozhodnuto. Gallayův Grand Quator op. 26 jsem naopak našel zcela náhodou při brouzdání na internetu. Shodou okolností jsem jako první objevil nahrávku českých hornistů v čele s fenomenálním Zdeňkem Tylšarem. O této skladbě jsem neměl do té doby ani ponětí. Jacques Francoix Gallay (1795-1864) byl virtuosem ve hře na lesní roh a pedagogem konzervatoře v Paříži. Z jeho tvorby jsem se do té doby setkal pouze s jeho etudami, na kterých mě můj  profesor na konzervatoři proháněl. Zajímavé na tomto díle je, že každý ze čtyř partů je napsán v jiné transpozici, což by ukazovalo na skutečnost, že tento kvartet byl původně napsán pro nástroje bez ventilů neboli naturhorny. Dlužno podotknout, že v této variantě se stávají už tak náročné party jednotlivých hlasů skoro vražednými, nicméně i tady lze dohledat nahrávky, které zní nádherně a je vidět, že Gallay lesnímu rohu a jeho možnostem rozuměl snad i o něco více než dokonale.  

Jakub Kowalski o Franckově Houslové sonátě:
Houslová sonáta byla svatebním darem Césara Francka (1822-1890) pro Eugèna Ysaÿe (belgický houslový virtuos, skladatel a dirigent), který mu autor předal v jeho svatební den. Ysaÿe jej po krátké zkoušce s klavíristou provedl přímo na svatbě pro všechny hosty. Pro mě osobně je to speciální skladba a myslím si, že je to jedno z největších děl v historii hudby. Domnívám se, že sdělení, které sonáta obsahuje, je blízké srdci každého posluchače. Každá její část je totiž věnována lásce. První část je poznávání a zamilování, druhá to jsou bouřlivé emoce a vášeň, třetí pak představuje rozmíšky a starosti každodenního života a čtvrtá – to je zralá, vyrovnaná láska.

Jindřich Molinger se narodil v roce 1980 v Náchodě. Po absolvování Pražské konzervatoře ve třídě Zdeňka Divokého pokračoval ve studiu hry na lesní roh na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Jindřicha Petráše. Následovalo úspěšné magisterské a posléze i doktorandské studium na Fakultě umění Ostravské univerzity ve třídě Karla Doležila. V průběhu studia se úspěšně zúčastnil celé řady soutěží žesťových nástrojů (např. Mezinárodní soutěž žesťových nástrojů Brno, Interpretační soutěž Pražského jara nebo Mezinárodní soutěž v Markneukirchen). Vystoupil s Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice, Českou filharmonií a dalšími orchestry. Věnuje se i pedagogické činnosti – vyučuje na  Janáčkově konzervatoři v Ostravě také na Fakultě umění Ostravské univerzity. Členem skupiny lesních rohů JFO je od roku 2005, od roku 2011 na pozici sólisty.

Hráč na lesní roh Pavel Chomoucký po absolvování Konzervatoře Brno (2008) ve třídě Jindřicha Petráše pokračoval ve studiu u stejného pedagoga a Zuzany Rzounkové na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V průběhu studia se úspěšně účastnil hudebních soutěží. Získal 2. cenu na Soutěžní přehlídce konzervatoří ČR v Ostravě (2003), 1. cenu na Interpretační soutěži žesťových nástrojů v Brně (2005) a druhou (2009) a třetí cenu (2011) na brněnské Mezinárodní interpretační soutěži žesťových nástrojů. V posledním ročníku konzervatorních studií již působil na postu 1. hráče na lesní roh ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně. Poté hrál také v orchestrech Národního divadla Brno a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Členem Janáčkovy filharmonie je od roku 2012.

Jana Chomoucká započala se studiem hry na lesní roh v ZUŠ Uherské Hradiště u Martina Pavluše. Následně pokračovala ve třídě Milan Mrazíka na Konzervatoři Brno. Po absolutoriu v roce 2007 nastoupila na Hudební fakultu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně k Jindřichu Petrášovi a Zuzaně Rzounkové. Během středoškolského studia se úspěšně zúčastnila několika soutěží – získala 2. místo v brněnské Interpretační soutěži žesťových nástrojů (2005) nebo 1. místo v ostravské Soutěži žesťových nástrojů (2006). Svou hru zdokonalovala také při svém pobytu na Universität der Künste Berlin u Friedricha Dallmanna na přelomu let 2008 a 2009.

Milan Krajňák se narodil v roce 1958 v Martině. Studia hry na lesní roh započal na Konzervatoři v Žilině a následně ve studiu pokračoval u Františka Šolce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po absolutoriu v roce 1982 nastoupil jako hráč na lesní roh do orchestru Národního divadla v Brně, další angažmá získal později v orchestru brněnského rozhlasu, kde působil i v tamním Big bandu. Následně se přesunul do zahraničí, hrál v Národním symfonickém orchestru v Libanonu. Věnoval se také komorní hře v souborech Brněnští hornisté, Akademický žesťový kvintet nebo v současnosti Kaemika corni. Své zkušenosti předává studentům na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Členem JFO je od roku 2003.

Jakub Kowalski je nadšený, otevřený a odhodlaný houslista. Od roku 2019 je členem skupiny 1. houslí Janáčkovy filharmonie. Studiu hry na housle se věnoval nejprve na Státní hudební škole v Katovicích, pokračoval bakalářským a následně i magisterským studiem na polské Královské akademii hudby v Krakově. V tamním komorním orchestru a i v katovickém Mládežnickém symfonickém orchestru Karla Szymanowského si také vyzkoušel pozici koncertního mistra. Jako sólista se představil s Przemyslským komorním orchestrem nebo s orchestrem Krakovské hudební akademie. Hrál také 1. housle v sextetu A. Borodina s Mischou Afkhamem z Berlínské filharmonie na festivalu Emanacje (2018), sólo s Orchestrem krakovské hudební akademie na zahajovacím koncertě festivalu Voice and Piano v Krakově (2017),  2. housle v oktetu F. Mendelssohna s Thomasem Timmem a Wolfgangem Böttcherem z Berlínské filharmonie během Letní hudební akademie se Sharoun Ensemble v Luslawicích (2017).
Získal 1. cenu na Mezinárodní soutěží vokálních a instrumentálních duí ve Wroclavi (2017), 1. cenu v Národní soutěži komorních souborů ve Varšavě (2013), 2 cenu na Mezinárodní soutěži talentů pro Evropu v Dolnom Kubíně (2013) nebo speciální cenu z I. mezinárodní houslové soutěže v Cieszynie (2012). Měl tu čest pracovat se Sirem Nevillem Marrinerem, Olarim Eltsem, Antonim Witem, Alexanderem Liebreichem, Lawrencem Fosterem nebo Stanislavem Kochanovským. Spolupracoval s Janáčkovým komorním orchestrem, Symfonickým orchestrem Polského národního rozhlasu v Katovicích, Orchestrem města Krakova, Orchestrem Beethoven Academy. Svou hru zdokonaloval u Yair Klesse, Eyal Klesse, Bartlomieje Nizioła, Michaiła Kopelmana, Krzysztofa Węgrzyna a Andreie Bielowa.

Alexandr Starý pochází z Ostravy, kde studoval Janáčkovu konzervatoř u Marty Toaderové. Díky svému zájmu nejen o čistě hudební disciplíny však ve stejné době navštěvoval také Gymnázium Olgy Havlové. Po středoškolském studiu absolvoval Fakultu umění Ostravské univerzity, kde nyní působí jako korepetitor. Své interpretační zkušenosti měl možnost si rozšířit také účastí na mistrovských kurzech u pedagogů světového věhlasu, jakými jsou Dimitri Bashkirov, Zoltán Kocsis, Marta Gulyás či Andrzej Jasinski. Své čtyřleté působení na prestižní Letní akademii v německém Pommersfeldenu završil v roce 2008 provedením 2. klavírního koncertu Sergeje Rachmaninova pod taktovkou Sergio Cárdenase. Často koncertoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Státní filharmonií Brno a jinými orchestry. Byl mnohokrát oceněn na mezinárodních soutěžích (nejvyšší ocenění na Mezinárodní Beethovenově soutěži v Hradci nad Moravicí a Mezinárodní soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních). Již od útlého dětství kombinuje dráhu sólovou s činností hráče komorní hudby a je proto mnohými interprety často zván ke spolupráci. Pro svou všestrannost je ceněn nejen instrumentalisty, ale díky svým mnohaletým zkušenostem v oblasti písně a opery je vítaným spoluhráčem i pro mnohé pěvce. Díky spolupráci s pěvcem Janem Martiníkem získal také ocenění pro nejlepšího korepetitora Mezinárodní pěvecké soutěže Jeleny Obrazcovové v Moskvě nebo pozvánku na mistrovské kurzy zaměřené na interpretaci německé písně vedené Thomasem Quasthoffem. Dlouhodobě spolupracuje také s houslistkou Martinou Bačovou nebo basistou Richardem Novákem. Je členem klavírního tria A Tre.