Budeme hrát na Pražském jaru
Ostravský orchestr se svým šéfdirigentem H. M. Förstrem se 2. června 2018 představí na nejprestižnějším českém hudebním festivalu Pražské jaro.
Program:
Bohuslav Martinů: Rytiny H 369
Klement Slavický: Sinfonietta č. 4 „Pax hominibus in orbi universo“
Josef Suk: Symfonie E dur op. 14
Účinkující:
Lucie Silkenová – soprán
Martin Kasík – klavír
Norbert Lichý – vypravěč
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – dirigent
Zde je několik slov H. M. Förstra ke zvolenému programu:
Jsem nesmírně poctěn, že mohu se “svým” orchestrem představit pražskému festivalovému publiku program, s nímž se osobně ztotožňuji.
Symfonie E dur Josefa Suka je svěží, silná a hluboká a pro mě samotného je jednou z nejoblíbenějších skladeb symfonického repertoáru. Ukazuje zralého skladatele světové úrovně navzdory tomu, že se jedná o jeho první velké symfonické dílo. Suveréně předčí rané symfonie mnoha světově uznávaných skladatelů, třeba Dvořáka či Čajkovského.
S Janáčkovou filharmonií jsme tuto symfonii s nebývalým úspěchem představili nejen ostravskému publiku, ale i na několika koncertních turné v Polsku a Německu a plánujeme její s studiové natočení. I proto jsem rád, že na svém prvním koncertě v rámci Pražského jara mohu představit skladbu, jejíž provedení je pro mne vždy novým svátkem.
K Sukově symfonii jsme se rozhodli přidat skladby dvou českých skladatelů, kteří u Suka studovali kompozici, a podobně jako on jsou na světových pódiích neprávem podceňováni. Je zajímavé sledovat vývoj Bohuslava Martinů, jenž většinu skladatelského života strávil v exilu, v porovnání s jeho o dvacet let mladším “spolužákem” Klementem Slavickým, který naopak působil v Československu. Jejich skladby na našem koncertě jsou k Sukově symfonii postaveny do kontrastu tím, že se jedná o jejich poslední závažná symfonická díla. Obstojí vůči nim první velké orchestrální dílo jejich učitele?
Skladby Suka a Slavického zazněly na novoročním koncertě Janáčkovy filharmonie roku 2014, na němž jsem tento skvělý orchestr dirigoval po dlouhé době. Nedlouho poté jsem byl osloven s nabídkou šéfdirigentské pozice, kterou jsem přijal a začal zastávat hned v nadcházející sezóně. I proto je pro mě naše pražské vystoupení, jako jeden z vrcholů mé kariéry, příjemně symbolické.
Více o programu i interpretech najdete zde.