Janáčkova filharmonie OstravaNovinkyKlavírní umění Mariana Lapšanského 

Klavírní umění Mariana Lapšanského 

14. 10. 19

Marian Lapšanský Jako první se se svým klavírním recitálem v 66. sezóně Janáčkovy filharmonie představí slovenský pianista Marián Lapšanský. Jeho koncert je na programu 4. 11. 2019 od 19 hodin ve společenském sále Domu kultury města Ostravy.

Protagonista koncertu patří ke špičce slovenského klavírního interpretačního umění. Zároveň je i generálním ředitelem Slovenské filharmonie, dlouholetým pedagogem a organizátorem mnoha kulturních akcí na Slovensku. Než se definitivně rozhodl pro klavír, hrál jako malý i na housle. „Housle mi šly lépe než klavír, ale s klavírem jsem si mohl více vyhrát. A protože jsem se nedokázal vzdát všestrannosti klavíru a na oba nástroje jsem pak už neměl čas, vyhrál klavír,“ říká Lapšanský, který vzpomíná, jak ho v té době mrzelo, že nemůže sám sebe doprovázet.

„Na svých koncertech rád uvádím méně známá a málo hrávaná díla, která jsou často objevem i pro posluchače. V našich končinách je to případ i Zdeňka Fibicha a Isaaca Albénize,“ vysvětluje Marián Lapšanský svou dramaturgii. Kromě zmíněných autorů zazní během večera i díla Janáčka, Brahmse a Suchoně. „Vybírám si skladby, u kterých jsem si stoprocentně jistý, že jim rozumím a že je dokážu přesvědčivě přetlumočit posluchačům,“ dodává umělec, pro kterého je klavír univerzálním nástrojem.

Marian Lapšanský působí od roku 1978 jako sólista Slovenské filharmonie v Bratislavě. V březnu 1999 byl jmenován profesorem na Hudební a taneční fakultě VŠMU v Bratislavě. V roce 2004 se  stal generálním ředitelem Slovenské filharmonie. Je členem Slovenská hudební unie a zároveň iniciátorem a prezidentem Mezinárodní klavírní soutěže Johanna Nepomuka Hummela. Je držitelem Evropské ceny Gustava Mahlera, která mu byla udělena v roce 2002. V roce 2015 získal Cenu ministra kultury SR za výjimečný přínos v oblasti hudby, za celoživotní mistrovství na poli klavírní interpretace, za pozdvižení interpretační a reprezentační úrovně Slovenské filharmonie a také za úspěšnou organizátorskou a pedagogickou činnost.

Večer zahájí melancholické Brahmsovy klavírní opusy s čísly 116-119. Následující Nálady, dojmy a upomínky Zdeňka Fibicha jsou pak podrobným hudebním deníkem inspirovaným skladatelovou pozdní láskou k mladičké Anežce Schulzové. Z tvorby Leoše Janáčka si Lapšanský vybral Sonátu 1. X. 1905, jejíž vznik podnítila tragická událost: při demonstraci za vznik české univerzity v Brně byl ubodán mladý dělník. Jedná se o jedno z nejdůležitějších děl české klavírní literatury vůbec. Druhá půle koncertu se pak ponese spíše v tanečně zábavnější poloze. Formát Malé suity s passacagliou Eugena Suchoně doplní skladby Isaaca Albénize inspirované hudbou z oblasti Pyrenejí.

Televizní medailon M. Lapšanského (TA3, 2015).