Už za měsíc bude před Domem kultury města Ostravy slavnostně položen základní kámen nového koncertního sálu podle návrhu architekta Stevena Holla. Zároveň skončila jubilejní 70. sezona Janáčkovy filharmonie Ostrava a bylo oznámeno jméno budoucího šéfdirigenta. To jsou pořádné důvody k rozhovoru s ředitelem tohoto orchestru Janem Žemlou. Je to právě on, kdo sehrál v projektu nového koncertního sálu velmi zásadní roli. V obsáhlém interview mimo jiné odhaluje, jaká hudba za pár let zazní na prvním koncertu v nových prostorách.

Rozhovor Aleše Honuse s ředitelem JFO Janem Žemlou, převzat z internetového deníku ostravan.cz, 19. 6. 2024.

Pane řediteli, potkáváme se krátce poté, kdy byla zveřejněna řada aktualit spojených nejen s příští sezonou, ale i s výstavbou ostravského koncertního sálu. Například to, že do Ostravy opět přijede Steven Holl autor architektonického návrhu, aby se 19. července zúčastnil poklepání na základní kámen nové stavby. Zdá se, že pokud nezasáhne nějaká vyšší moc, tak Ostrava přece jen bude mít koncertní sál světové úrovně. Opravdu už máme stoprocentní jistotu?

Ano, troufnu si říct, že to tak skutečně je. Už před několika měsíci byla podepsána smlouva se zhotovitelem, což je zásadní právní dokument, který deklaruje, že Ostrava do toho opravdu jde a že má zajištěno financování. Jsem si jist, že teď už tu věc nic nezastaví, maximálně ji mohou zpozdit samotné stavební práce, kdy může dojít k nějakému zdržení, ale myslím si, že už jsme tam, kde jsme chtěli být.

Dá se říct, že tato jistota, že se v Ostravě dočkáme toho, o co usilovalo několik generací našich předků, se zrcadlí i v náladě členů orchestru? Je poznat, že se muzikantům do práce chodí radostněji?

Zcela jistě. Podívejte, když jste profesionální hudebník, nejde zdaleka jen o vaši práci. Práci a život nelze v umění oddělit, prostě je to součástí vaší osobnosti i vašeho fyzična, to je holý fakt. To, že se Ostrava dočká koncertního sálu, je opravdu obrovská událost minimálně evropského významu, a všichni muzikanti to tak samozřejmě cítí. My tuto chvíli koncertujeme ve velmi provizorních podmínkách kina Vesmír, kde ten prostor má své limity, ale každý z našich hráčů, stejně jako naše publikum, toto omezení akceptuje právě s vizí, že je to jen na pár let a že náš čeká nová a krásná éra. Takže nálada je aktuálně velmi pozitivní a jsem bytostně přesvědčen o tom, že ve chvíli, kdy bude sál otevřen, orchestr to mimořádně pozvedne po umělecké stránce. Až se přestěhujeme do nového koncertního sálu, bude to prostě pro všechny brutální nakopnutí – nevím, jak jinak bych to nazval. Věřím tomu, že nás čeká nová a zcela zásadní éra našeho orchestru.

Jakým způsobem aktuální dění vnímají kolegové z jiných orchestrů, například ředitelé jiných filharmonií nejen v Česku, ale i v zahraničí?

Vnímají to zcela zásadně. Ostravský koncertní sál se stal mezinárodním tématem. Když jsem například nedávno jednal v Londýně se zástupci největších světových agentur, které se zabývají produkcemi klasické hudby, tak to bylo první téma, se kterým jejich agenti přišli a na které se mě ptali. Ostrava se zkrátka dostává na kulturní mapu Evropy. Všichni tu věc přijímají s velkým nadšením a drží nám palce. Co se týče kolegů v tuzemsku, je to podobné. Připomínám, že v rámci republiky se plánují hned tři koncertní sály, kromě Ostravy také v Brně a v Praze, ale díky určité synergii, která tady nastala, a díky velmi typické ostravské zarputilosti a přímosti jsme se dostali aktuálně asi ze všech nejdále. Kolegové nám to možná trošičku závidí, ale samozřejmě nám to zároveň přejí.

První návštěva architekta Stevena Holla v Ostravě na podzim roku 2021

K poklepání na základní kámen dojde v pátek 19. července. Jaký bude program této ceremonie?

Bude to samozřejmě velmi silná symbolická událost, kterou organizuje samotné statutární město Ostrava. Přijede i Steven Holl, což je autor celého projektu, a samozřejmě Janáčkova filharmonie se tohoto aktu zúčastní, a to v plném počtu. Před Domem kultury bude pro náš orchestr postaveno speciální pódium a my tuto akci obohatíme interpretací Smetanovy symfonické básně Vltava, a to v kompletním obsazení orchestru, tedy v osmdesáti lidech. Dirigovat bude Daniel Raiskin, designovaný šéfdirigent, který v příštích sezonách ostravskou filharmonii povede. Bude to právě on, kdo bude koncertní sál za pár let otevírat. Na poklepání základního kamene dorazí silné zastoupení celé kulturní obce České republiky a měli by se dostavit i všichni lidé, kteří na projekt měli vliv za celých osm let, po které jsme ho připravovali. Poklepání na základní kámen bude velmi významný a silný moment a domnívám se, že tuto akci překoná už jen samotné otevření koncertního sálu.

Zmínil jste jméno budoucího šéfdirigenta Daniela Raiskina, který ale nastoupí do funkce šéfdirigenta až za dva roky. Jaká bude po dobu těch dvou let jeho role? Bude „pouze“ dirigovat vybrané, byť zásadní koncerty, nebo už nyní pan Raiskin ovlivňuje dramaturgii orchestru?

Ano, ovlivňuje ji. A ovlivňoval už program nadcházející 71. sezony. Víte, celé ty „námluvy“ a jednání probíhaly několik let a to, že by se mohl stát šéfdirigentem, viselo ve vzduchu celou dobu. Poprvé s Janáčkovou filharmonií vystupoval asi před šesti lety a od té doby ji dirigoval několikrát. Já jsem už ve druhé polovině minulého roku, kdy jsme tu diskusi spolu obnovili, doufal, že na nabídku kývne, což se nakonec stalo. Už nějakou dobu s ním konzultujeme dramaturgii a umělecký směr, který on bude potom dále uplatňovat. Sice v nejbližších měsících ještě nebude mít prostor na to, aby řešil některé věci, které mají šéfdirigenti na starost, například konkurzy, na druhé straně jsme prakticky v denním kontaktu na telefonu nebo přes e-mail. Co se týče této komunikace, je velmi pružný. Dohodli jsme se i vzhledem k jeho dosavadním závazkům, že v nadcházející 71. sezoně bude zastávat funkci tzv. hlavního hostujícího dirigenta a vystoupí s Janáčkovou filharmonií dvakrát, v té další 72. sezoně už bude dirigovat pět koncertů, což je počet, který měl v rámci sezony bývalý šéfdirigent Vassily Sinaiski. Takže už ta 72. sezona bude poměrně plnokrevná. Byť to ještě neplatí po formální stránce, tak já ho za šéfdirigenta považuji už v této chvíli, protože už nějakou dobu je velmi hodnotným partnerem do diskuse v uměleckých otázkách.

Bude příští 71. sezona odlišná od těch dvou předchozích, které se také odehrály v provizorních prostorách?

Já bych řekl, že se nesnažíme o to, aby byla každá sezona za každou cenu odlišná, protože naše dlouhodobá strategie je poměrně jasná. Máme zde dlouhodobě budované symfonické cykly, jejichž struktura má svou logiku, stejně jako v případě jiných koncertních cyklů, a není důvod na ní nic měnit. Ta minulá 70. sezona byla připravována jako jubilejní a po umělecké stránce byla skutečně velmi kvalitní a nastavila nám určitou laťku, pod kterou už nechci jít, takže si troufnu říct, že 71. sezona rozhodně nebude kvalitativně horší, protože kontinuálně pracujeme na tom, abychom se dále rozvíjeli a do nového sálu, až bude postaven, vkročili v plné síle. Nečekáme, až se tak stane, ale neustále se na to připravujeme, abychom pro nový koncertní sál byli v té nejlepší formě.

Jan Žemla spolu s rezidenčním sólistou 71. sezóny JFO italským klavíristou Federicem Collim

O tom, že příští sezona bude silná jak z hlediska repertoáru, tak i hostujících sólistů a dirigentů, není sporu. Stačí pohled do vašeho katalogu nebo na webové stránky, kam může každý nahlédnout. Rád bych ale zmínil, že jsem zaznamenal docela vítanou novinku, kterou je rozšíření aktivit pro nemladší posluchače…

Ano, co se týče změn, snažíme se portfolio našich aktivit rozšiřovat tam, kde panuje velká poptávka. A to jednoznačně platí o našich edukačních aktivitách, kde budou novinkou interaktivní koncerty pro děti od čtyř do šesti let. Edukační aktivity jsou zaměřeny na všechny věkové kategorie, i na seniory, a bude jich v příští sezoně možná ještě více než koncertů klasické hudby. Je o ně obrovský zájem, kterému se snažíme vyhovět, protože vzdělání by mělo být pro nás všechny absolutní prioritou.

Když jsem se v květnu potkal s vaším budoucím šéfdirigentem Danielem Raisikem a ptal jsem se ho, jaká hudba by měla zaznít na prvním koncertě v novém koncertním sále, řekl, že by to měla být i jedna úplně nová skladba napsaná právě pro tuto příležitost. Už je v tomto směru rozhodnuto?

Ano. Nejen, že je rozhodnuto, ale už jsme dokonce vytvořili konkrétní poptávku a oslovili jsme jednoho ze současných špičkových českých skladatelů, aby k této historické události vytvořil novou kompozici, která tam zazní. V tuto chvíli s ním vedeme diskusi o tom, jak by měla tato skladba vypadat. Kromě ní na zahajovacím koncertu v novém koncertním sále nebude chybět Leoš Janáček, myslím, že tohle vám můžu také slíbit. A také se nabízí skladba některého z velkých klasiků, kterou spolu s filharmonií přednese špičkový sólista. Takže naše představa o tomto koncertu je poměrně jasná.

Tak snad vše půjde podle plánu. Co se týče otevření nového koncertního sálu, hovoří se o roce 2027, což je vlastně za tři roky. Moc se mi nechce věřit, že tento termín je stále reálný…

Oficiální harmonogram stále počítá s rokem 2027. Nemáme ale jasno, který měsíc by to měl být, protože při výstavbě a souběžně probíhající rekonstrukci Domu kultury města Ostravy může dojít i ke komplikacím, ale umím si představit, že rok 2028, kdy si budeme připomínat 100. výročí úmrtí Leoše Janáčka, už v tomto sále budeme hrát. Je tam spousta faktorů, které mohou datum otevření oddálit, jedním z nich jsou třeba nové varhany. Jejich instalace vyžaduje, aby sál byl několik měsíců zavřený. Firma, která bude varhany instalovat, tam všechno potřebuje nanosit, kompletace a seřízení nástroje se prostě nedá nijak urychlit. Přesto si myslím, že reálný rok plného provozu je 2028.

Jednání se zástupci Steven Holl Architects, Architecture Acts a Aveton během akustických měření ruchů ve stávající budově DKMO v březnu 2020

Kdo vlastně bude celý komplex budov, tedy Dům kultury města Ostravy a jeho přístavbu, provozovat?

Provozovatelem bude obchodní společnost, která naváže na činnost Domu kultury města Ostravy a která postupně zaměstná tým několika desítek lidí, kteří se budou o provoz této instituce starat. Je třeba říct, že Dům kultury v minulosti poskytoval obrovské zázemí pro subjekty, které potřebovaly uspořádat kulturní akce, festivaly, promoce, plesy nebo divadelní představení a podobně. K tomu se samozřejmě vrátíme, takže opravdu se nebavíme jen o koncertním sále, ale o celém Domu kultury, kde se nachází dalších pět sálů různých velikostí. Ty v minulosti byly a zcela jistě budou plně využívány a budou sloužit jiným subjektům a široké veřejnosti. Takže velmi důležitou obchodní činností Domu kultury města Ostravy budou i po otevření zrekonstruované budovy pronájmy.

Tím vlastně nepřímo odpovídáte na úvahy různých diskutérů, kteří mají pochybnosti nad tím, kdo do opraveného Domu kultury a nového koncertního sálu bude chodit a z čeho se bude platit provoz.

Samozřejmě. Janáčkova filharmonie jako příspěvková organizace města s vlastním rozpočtem bude jedním ze zásadních budoucích uživatelů stavby, ale nikoliv uživatelem jediným. Jde o objekt, který bude multifunkční, což ale s ohledem na členitost a dispozice komplexu nijak nenaruší charakter nového koncertního sálu. Vlastně i ten bude sloužit nejen pro provozování klasické hudby, ale i pro pronájmy k pořádání koncertů jiných žánrů včetně populární hudby, pro kterou v Ostravě sál podobné velikosti dosud chybí. V této souvislosti vznikla i studie proveditelnosti, která propočítává různé ekonomické modely a je naprosto jasné, že rozhodně nepůjde o černou díru, do které bude město masivně sypat peníze. Vždyť i v minulosti prošlo Domem kultury ročně 300 až 400 tisíc lidí, to je holý fakt. Takže nemám strach, že o Dům kultury s přístavbou nového koncertního sálu nebude zájem. Naopak, právě nyní, kdy je dům uzavřen, se ukazuje, jak Ostravě tyto prostory chybí, například pořadatelům různých festivalů, které se odehrávají v nepříliš vyhovujících podmínkách.

Na závěr mi dovolte jeden osobní postřeh. Do funkce ředitele Janáčkovy filharmonie jste nastoupil již před dvanácti lety a lze očekávat, že v jejím čele budete i při otevření nového koncertního sálu, o který usilovalo několik generací před námi. Takže je možné, že se stanete nejdéle sloužícím ředitelem filharmonie v její historii. Vnímáte svoje aktuální působení jako svou životní misi?

Ano. Nemůžu sice vědět, co se bude dít v roce 2028, ale máte pravdu – jsem tady už dvanáct let, což je více než čtvrtina mého života. A je jasné, že když něčemu věnujete takové množství času a energie, musí to dávat smysl. A mně to smysl dává, a to pořádný. Takže ano, v tomto kontextu to je životní mise, jak říkáte. Až konečně usedneme v novém koncertním sále na prvních koncertech, tak budu vědět, že ta energie nebyla vyplýtvaná. Už teď jsme spolu s mými kolegy udělali obrovský kus práce a další kus práce před námi ještě stojí.

Sdílet na Facebooku