Steven Holl: Samota mi pomáhá soustředit se a rozvíjet myšlenky
Rozhovor převzat a přeložen z webu archdaily.com
V rozhovoru pro ateliér architektonické filmografie Spirit of Space se Steven Holl podělil o to, jak naprostá izolace v jeho srubu „Watercolor Hut“ přispěla k některým nejpozoruhodnějším výtvorům jeho kanceláře. Každý proces tvorby nových architektonických projektů je jedinečný. Někteří hledají inspiraci v přeplněných místnostech s hlasitou hudbou v pozadí, jiní se procházejí po veřejných prostranstvích a pozorují chování lidí. A někdo nepotřebuje téměř nic, jen pero, papír a úplné ticho.
K jezeru Round Lake přišel Steven Holl poprvé před 20 lety. 10 000 let staré jezero s rozlohou pouhých 29 akrů je téměř celé obklopené stromy a pro architekta to mělo být jakési víkendové místo k zamyšlení/rozjímání. Před 15 lety si zde postavil malou chatrč bez přívodu vody a elektřiny. V ní v absolutním tichu kreslí své akvarelové skici a přemýšlí. Vznikly zde některé z těch největších projektů, které SHA realizovali v Číně.
„Miluji tu myšlenku kontrastu mezi jakousi chatrčí, klidným jezerem a těmito obrovskými metropolitními stavbami. Miluji město, New York i myšlenku města 21. století, ale myslím, že je třeba vybalancovat rovnováhu tichem pro zamyšlení se,“ dodává Steven Holl.
Architekt v rozhovoru dále popisuje, jak na tomto místě může v naprostém tichu soustředěně pracovat na svých myšlenkách, rozvíjet je a přitom dýchat čerstvý vzduch proudící od jezera. „Máte pocit rozšíření prostoru, druh zenového pocitu vycházejícího z vodní hladiny, která je součástí prostoru kde se nacházíte.“
Akvarelové kresby zde Holl kreslí pouze přes den, absence elektřiny a umělého osvětlení mu tedy nevadí. V chatce, přestože není nijak velká, dokonce několikrát nocoval. Prostě odsunul pracovní stůl a udělal si místo na spaní na podlaze. Chodí sem pracovat i v zimě. „Může tu být dost zima, klidně i pod bodem mrazu, ale když zavřu dveře a svítí slunce, tak sluneční svit společně s mojí tělesnou teplotou to tu dokáží úplně vyhřát. Venku může sněžit, ale dokud mi nezamrzne voda na mé akvarely, mohu tu pořád pracovat. Skvělý je také výhled na vodní plochu jezera, připomíná mi místo, kde jsem vyrůstal, v Manchesteru a pohled na Seatle přes přístav Yukon,“ dodává.
Holl s pomocí akvarelových barev vytváří koncepční kresby, které jsou pomyslným motorem celého procesu tvorby jeho projektů. Jak sám tvrdí, s jejich pomocí dokáže udělat spoustu práce rychleji než s pomocí počítače. Své kresby a myšlenky následně pomocí svého telefonu převádí do digitální podoby a posílá je dále k zapracování svému týmu. Ten je může vytisknout nebo zpracovat do podoby 3D modelu.
„Myslím, že proces vzniku architektury pro mě opravdu začíná spojením mé mysli s rukou a teprve poté jde bezprostředně do digitální podoby, kde může být myšlenka podrobena testování. Rychlost, kterou si dokážete prohlédnout a zkontrolovat určité oblasti v digitálním trojrozměrném prostoru je nesrovnatelná, žijeme v jedinečné době v historii. To ale neznamená, že počítače jsou výchozím bodem pro architekturu.“
Celý videorozhovor můžete zhlédnout zde.