Vánoční koncert připravuje legendární zpěvačka Marie Rottrová v Ostravě. Za doprovodu domácí Janáčkovy filharmonie a sboru Permoník se představí v Ostravar Aréně 1. prosince, tedy na první adventní neděli. Koncert bude mít jen jedinou reprízu, 22. prosince v Praze. Součástí obou koncertů, kde zazní největší hity Marie Rottrové, bude exkluzivní uvedení dvacetiminutové Vánoční mše, jejímž autorem je Vladimír Rotter, tatínek zpěvačky. S paní Marií jsme se potkali před pár dny, kdy navštívila rodnou Ostravu se svým synem Vítem, který koncert organizuje.

Rozhovor Aleše Honuse s Marií Rottrovou, převzat z internetového deníku ostravan.cz, 21. 10. 2024.

Vánoční mši, kterou napsal váš tatínek a pravidelně ji hrával v kostele v Hrušově, už vaši fanoušci znají z nahrávky, která vznikla pro album Vánoční čas. Byla tehdy možnost ji slyšet i v koncertním provedení?

Ano, když jsme tatínkovu mši natočili pro album Vánoční čas s panem sbormistrem Miroslavem Košlerem a dirigentem Mariem Klemensem, dostala i koncertní podobu. Zahráli a zazpívali jsme ji v Praze na Žofíně. Tenkrát ještě žila moje maminka. Pamatuji si, že seděla v první řadě a byla nadšená, protože v té mši zpívala v kostele v Hrušově po velkou část svého života. Tehdejší provedení na Žofíně ale bylo v menším obsazení a s komorním orchestrem.

Takže provedení Vánoční mše, které uslyšíme 1. prosince v Ostravar Aréně, bude dosud největší v historii?

Ano, tentokrát to bude poprvé ve velkém, a to s ostravskou Janáčkovou filharmonií a karvinským sborem Permoník. Vánoční mše má něco málo přes dvacet minut a je to nesmírně působivá kompozice s podobným půvabem jako mají koledy a vánoční písně. Věřím, že diváky krásně naladí na můj koncert, který bude hned následovat.

Vánoční mše byla původně psaná jen pro několik nástrojů, takže bude asi zajímavé slyšet ji v podání takto velkého hudebního tělesa. Bude to jediná příležitost?

Ano, sama jsem hrozně zvědavá, jak to bude znít, a moc se na to těším. Tatínek tu mši napsal opravdu pro velmi malý orchestr, takže se pro koncert muselo udělat nové aranžmá pro symfonický orchestr. Původně mělo jít pouze o ostravský projekt, ale kvůli zájmu O2 Arény se pak ještě stejný koncert uskuteční v poslední adventní neděli v Praze.

Foto: Aleš Honus

Už jste zmínila, že Vánoční mše vašeho tatínka Vladimíra Rottera se v minulosti hrávala v kostele v Hrušově, kde zpívala i vaše maminka. Dokážete spočítat, kolikrát jste ji tam během vánočních svátků slyšela?

To už určitě nespočítám (smích). Ale každopádně jsem s tím žila celé dětství. V hrušovském kostele byl moc kvalitní sbor a Vánoční mše mého tatínka se tam střídala s Českou mší vánoční od Jakuba Jana Ryby. Kromě toho se sborem zkoušeli u nás v bytě, takže jako dítě jsem to měla naposloucháno moc dobře.

Jak bude váš vánoční koncert v Ostravar Aréně koncipován?

Zmiňovaná Vánoční mše zazní na úplném začátku, pak bude asi čtvrthodinová přestávka na přestavbu pódia a následovat bude můj koncert za doprovodu kapely Septet Plus a Janáčkovy filharmonie, zejména její smyčcové části. Návštěvníci se můžou těšit na celou řadu hitů, ale i několik vánočních písniček. Koncert bude obohacen i o novou píseň Pozhasínej, kterou napsal můj syn Vítek. Jako host se mnou vystoupí můj kamarád a kolega Petr Němec, se kterým jsme kdysi začínali u ostravské kapely Flamingo. Myslím si, že to bude hodně příjemný večer a diváci si do svých domovů odnesou tu pravou vánoční atmosféru.

Od vydání vašeho posledního řadového alba už uplynula velmi dlouhá doba. Asi nejsem sám, kdo se vás na to ptá, ale opravdu už v budoucnu nevydáte žádné nové album s novými písněmi?

Ne, opravdu to nechci. Vždyť mám spoustu krásných písniček, které publikum moc nezná, pokud nejde o opravdu skalní fanoušky. Takže když chci na koncert zařadit něco nového, stačí mi sáhnout kamkoliv do své diskografie, kde je spousta nádherných písniček, které i dnes mohou působit jako nové.

To mohu potvrdit, zrovna nedávno jsem si pustil dvě vaše alba ze sedmdesátých let, a musím uznat, že řada těch písniček nepůsobí dojmem, že by zestárly a nedokázaly oslovit dnešního posluchače. Mám pocit, že jste si vždycky v minulosti dokázala uhlídat kvalitu. Anebo je to tak, že jste měla štěstí na autory?

Obojí je správně. Vždycky jsem zpívala jen takové písničky, které se mi líbily a které jsem opravdu chtěla zpívat. Všechna má alba jsou odrazem mého osobního muzikantského vkusu. A zároveň jsem, jak říkáte, měla štěstí na autory, kteří mi dokázali napsat písničky přímo na tělo. Ať už jde o skladatele, nebo textaře.

Foto: Lenka Hatašová

Zbývající část rozhovoru je dostupná pod tímto odkazem.

Sdílet na Facebooku