Emoce, hloubka a světová premiéra! Takový byl večer 15. února s Janáčkovou filharmonií Ostrava, která se prvně představila pod taktovkou francouzské dirigentky Lucie Leguay. Vedení filharmonie zároveň dalo příležitost mladým autorům a vůbec poprvé si objednalo skladbu na zakázku – orchestr uvedl ve světové premiéře skladbu Iana Mikysky. Se sólistou Daliborem Karvayem se posluchači ponořili do niterných emocí a Brahmsova „Pastorální“ symfonie jen podtrhla atmosféru celého večera.

Hudební večer otevřela skladba Drops; mist; rain interdisciplinárního umělce a výrazného skladatele Iana Mikysky, který se při komponování nechal inspirovat čínskou a japonskou kaligrafií, tušovou malbou a především přírodou. Po tichém úvodu v podobě nenápadného pizzicata se skladba začala rozpínat přes celý orchestr. Déšť i kapky vody byly formovány smyčcovými nástroji. Část byla zajímavá nejen díky výslednému zvukovému efektu, ale také po vizuální stránce, kdy hráči pro techniku „col legno“ (hra prutem smyčce) využili předměty jako tužku či paličku trianglu aj. V určitých částech měli hráči volnou ruku (hra ad libitum) a směli tedy charakterizovat déšť dle svého uvážení. Kompozici přispěla také dechová sekce, která mohla připomínat mlhu nebo místy také provoz aut. Po celou dobu skladby byl udržen dramatický oblouk, napětí bylo znát do samého závěru, který spěl ke zklidnění a znázornění jednotlivých kapek vody.

V druhé části večera se představil slovenský houslový virtuos Dalibor Karvay, který je držitelem několika ocenění, sólově spolupracuje s významnými dirigenty a orchestry a od roku 2019 působí jako první koncertní mistr Vídeňských symfoniků. Publiku se představil v Koncertu pro housle a orchestr Albana Berga. Tento technicky a výrazově náročný kus Karvay interpretoval s ohromným citem. Od vášnivého a bouřlivého výrazu po melancholické a zamyšlené pasáže přecházel ladně a lehce a kromě technické brilance dokázal přinést širokou škálu emocí a barev v intenzivních dynamických kontrastech. Orchestr pod vedením Lucie Leguay podporoval výrazový charakter a atmosféru koncertu, se sólistou působil nejen vyváženě, ale bylo cítit také napojení pro emoční vyjádření. Posluchači sólistu ocenili horlivým potleskem a vynutili si přídavek. Dalibor Karvay zvolil část Sarabande z Partity č. 2 d moll Johanna Sebastiana Bacha a publikum opět mělo možnost zaposlouchat se do citlivého pojetí a vyzdvižení jemných nuancí skladby.

Po přestávce se rozezněla majestátní fanfára první věty (Allegro non troppo) ze Symfonie č. 2 D dur op. 73 Johannesa Brahmse zvaná „Pastorální“. Pocity síly a odhodlání střídaly momenty vážnosti a reflexe v lyrických pasážích, orchestr však neztratil na soustředěnosti a udržoval napětí. Klid a krásu přinesla druhá věta (Adagio non troppo). I zde můžeme slyšet kontrasty, avšak dirigentka Lucie Leguay je udržela subtilní, melancholické a dala vyniknout bohatým harmoniím. V třetí části (Allegretto grazioso, quasi andantino) rozsvítily sál tančivé melodie a hravé motivy a dodaly tak pocity radosti a spontánnosti oproti předchozí nostalgii. Čtvrtá věta (Allegro con spirito) byla triumfálním zakončením nejen celé symfonie, ale i večera. Orchestr zněl energicky a dravě, po interpretačně náročném večeru byli hráči až do samého konce plni elánu a udrželi sílu a vitalitu, které jsou pro toto dílo charakteristické.

Publikum z koncertu odcházelo nabité různými emocemi. Být u světové premiéry, zaposlouchat se do interpretace vynikajícího sólisty a nechat se unášet bohatou paletou tolika hudebních kontrastů v jedné symfonii, to je opravdový zážitek! Nutno vyzdvihnout fakt, že se Janáčkova filharmonie Ostrava ve svém jubilejním roce otevírá novým zkušenostem a dává prostor současným autorům. Zároveň potvrzuje své kvality ve známých dílech a přináší tak rozmanitý program pro všechny typy posluchačů.

Zdroj: Recenze převzata z webu klasikaplus.cz, 19. 2. 2024, autor: Tereza Zbořilová, foto: Petr Hrubeš