Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava: Špičková kvalita v domácím prostředí
Ve čtvrtek 18. ledna 2024 pořádala JFO v rámci Symfonického cyklu B koncert s názvem „Colli hraje Schumanna“, v němž vedle italského klavíristy Federica Colliho, s jehož uměním se již ostravské publikum mělo možnost dříve setkat, debutoval německý dirigent Christoph Altstaedt.
Ve svém programu spojila Janáčkova filharmonie Ostrava dvě klíčová díla hudebních velikánů Roberta Schumanna a Jeana Sibelia. Úvodní část večera patřila Schumannově slavnému Koncertu pro klavír a orchestr a moll op. 54, jehož jádro – jednovětou Fantazii pro klavír a orchestr – zkomponoval skladatel v roce 1841 pro svou ženu Claru, soudobou nejvýznamnější světovou klavíristku. Přestože byl Schumann ke své schopnosti napsat virtuozní klavírní koncert skeptický, velký úspěch tohoto díla ho následně podnítil k tomu, aby v roce 1845 Fantazii, z níž se stala první věta, doplnil o další dvě části. Vytvořil tak třívětý klavírní koncert, jenž ještě v témže roce jeho manželka s nadšeným ohlasem publika premiérovala.
Schumannova niterná umělecká výpověď, kterou zkoncentroval do hlavního tématu Allegra affettuoso, se rozlévá díky jeho vybroušenému kompozičnímu stylu v poetických plochách skladby, naznačujících reminiscenci na jeho písňovou tvorbu, stejně jako v energické finální větě.
Mistrovsky zpracovaného klavírního partu se v tomto koncertu ujal italský interpret Federico Colli, jenž má za sebou řadu soutěžních a recitálových úspěchů. Oprávněnost světových ovací potvrdil také ve čtvrtek v ostravském sále Vesmír a při interpretaci Schumannova koncertu uplatnil všechny své kvality, jimiž velmi umně protkal orchestrální plochy – lehkost a krystaličnost úhozu, poetičnost a zároveň vtip, jižanskou dynamičnost… A to vše zahalené do skvělé techniky, dominující hlavně v závěrečné větě. Jako perličku na závěr první části večera zařadil Federico Colli čtyřruční verzi známého Schumannova tématu, zpracovaného také v Dětských scénách, kterou zahrál na klavír společně s dirigentem Christophem Altstaedtem.
Janáčkova filharmonie následně přešla do hudebně neméně zajímavé druhé části koncertu, věnované Symfonii č. 2 D dur op. 43 finského skladatele Jeana Sibelia. Tuto svou nejhranější symfonickou skladbu Sibelius po třech vyprodaných představeních v roce 1902 ještě přepracoval do verze, jež „předčila i ta nejvyšší očekávání“ a jež je v současnosti běžně uváděna. Přestože v ní soudobí posluchači díky jejímu velkolepému finále spatřovali symbol boje za nezávislost Finska, sám autor tento příměr odmítal a své dílo, jež odráží inspiraci národním hudebním folklórem a finskou přírodou, charakterizoval především jako své „vyznání duše“.
Sibeliovu Druhou symfonii, jež vyžaduje precizní koordinaci, interpretovala Janáčkova filharmonie skutečně impozantně a nemalou zásluhu na tom mělo také vedení Christopha Altstaedta. Tento německý dirigent svým pojetím odhalil, proč je vyhledáván v rámci koncertních i operních projektů po celém světě (mezi jeho úspěchy poslední sezóny jmenujme např. spolupráce s Vídeňskou státní operou a s operou v Kolíně nad Rýnem). Jako celek vykazoval orchestr pod jeho taktovkou příjemnou vyváženost jednotlivých nástrojových sekcí. Zároveň dal výrazně vyniknout mistrovství Sibeliovy instrumentace, jejíž plasticitu a barevnou pestrost podpořily vedle zvukově měkkých smyčců a žesťových nástrojů, jež vynikaly zářivě nosným tónem, také podmanivé sólové hobojové vstupy v podání Pauliny Kończal.
Na čtvrtečním koncertu, který se – nejen s ohledem na velkou návštěvnost ze strany posluchačů – setkal s velkým zájmem, Janáčkova filharmonie opět potvrdila fakt, že patří ke špičkovým tělesům, jež přináší svým příznivcům do jejich domácího prostředí světovou kvalitu.
Colli hraje Schumanna
18. ledna 2024, 19:00 hodin
koncertní sál Vesmír, Ostrava
Program:
Robert Schumann: Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 54
Jean Sibelius: Symfonie č. 2 D dur op. 43
Účinkující:
Federico Colli – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Christoph Altstaedt – dirigent
Zdroj: Recenze převzata z webu operaplus.cz, 20. 1. 2024, autor Blanka Hrubá, foto Petr Hrubeš.